Dívka z obrazu

Karel Gott

AmKolikrát jsem stál tam, před tím D7krámkem,
kde mě Fhřál i Ammráz.
V myšlenkách jsem kráčel starým D7zámkem,
jenom Fjá a Amčas.
FKolikrát, když slunce vlídná Gzář zlátla,
Emze starého rámu dívčí Amtvář mě zmátla,
Dmdívčí tvář, jak růže ukryG7
v šál okroCFC7-ý.
FČekal jsem, že dá mi znameGní, zbytečně,
Emdívala se na mé trápeAmní netečně,
Dmpřesto jsem ten obraz toužil
G7mít v podkroCFC-í. E7 
Přišel náhle pán a obraz koupil,
snad jí má teď rád.
Jen já vím, že vůbec neprohloupil
a nemůžu spát.
Nehledám už úsměv neměnný z plátna,
tahle krása bývá u ženy málo platná,
sny, že dívku láska oživí nám pominou-ou-ou.
K obrazům snad můžeš lehce vplát, je zvláštní,
nemohou ti zpátky lásku dát s tvou vášní,
malíři mi tohle rouhání
G7jistě promiCno-o-oF-o-oC-ou. C7 
Kolikrát, když slunce vlídná zář zlátne
pokaždé mě krásná dívčí tvář zmátne,
nemusí mít ani nádherný šál okrový.
Nečekám už tajná znamení, zbytečně,
teď už vím, kde láska pramení skutečně,
teď už vímn, že na mé znamení odpoví.
Lá-la-la-la, lá-la-la-la-lá, lá-la-la,
lá-la-la-la, la-la-la-lá, lá-la-la.
Lá-la-la-la, la-la-la-lá, la-la-la-lá.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:16:19.667+00:00
Výsledky hledání: